Znám ženy, které plánovaly zplození vlastního potomka snad už v dobách, kdy sotva tlačily kočárek s panenkou. Tohle tedy můj případ rozhodně nebyl. Já i po třicítce plánovala třetího psa. Jenže člověk míní, že...
V našem zpohodlnělém životě, jsme s mužem téma "miminko" sice doma občas otevřeli, ale poměrně rychle zase odložili s tím, že přece není kam spěchat. Vždyť nám bylo sotva třicet, jsme ještě tak mladí a nezkušení! Ještě jsme si pořádně neužili! Jenže pak se stalo něco, co mi na malou chvilku zhroutilo celý svět, a já se ocitla v situaci, kdy jsem si řekla – tak jestli chci mít dítě, teď je ten pravý čas! Bylo to poměrně troufalé (a trochu zoufalé) a drzé rozhodnutí s velmi nejistým výsledkem. Můj muž je ale od přírody nechutný optimista a o stoprocentní úspěšnosti našeho plánu ani na vteřinu nezapochyboval.
Možná to tedy bylo jeho sebevědomím, se kterým do bojového plánu šel, a možná k tomu přispěli ty litry zeleného ječmenu, které jsem během toho roku vypila. Možná to bylo jógou, která mě v tu dobu začala docela brát, a kdy jsem se nadšeně každé ráno, ještě před odchodem do práce, z postele rovnou vrhala do polohy psa s hlavou dolů. Možná to bylo částečně i tím, že jsem už nějakou dobu experimentovala s poměrně dost zdravým životním stylem, zkoušela být na chvíli vegankou nebo ujížděla na raw stravě a taky se snažila tělo různými způsoby pročistit (ehm, zážitek z takové hydrocolon terapie by vydal na samostatný článek :). Každopádně tohle moje bláznění a honba za zdravým životním stylem a čistým tělem i duchem, rozhodně neměla nic společného s jakoukoli snahou přijít do jiného stavu.
Detaily, jak přesně k tomu došlo, vás asi zatěžovat nebudu :). Nicméně ani ne měsíc a půl po tom, co jsem naprosto přehodnotila, kam se teď bude můj lehce zpohodlnělý, někdy až sobecký život ubírat, a na tento šílený plán přistoupila, se na jednom malém kousku plastu ukázaly dvě čárky. To bylo léto 2014 a já v šedi dalších osmi měsíců viděla převážně dva výstražné body. Prvním měly být lednové státnice, kterými snad konečně ukončím (navždy) svoje studia a potom duben. Duben, kdy ten život teprve začne být ta pravá sranda :)
Žádné komentáře :
Okomentovat