10 důvodů proč je skvělé mít vzteklé a náročné dítě

Určitě si myslíte, že si na ni pořád jen stěžuji. A asi máte pravdu. Občas samozřejmě nějaké situace lehce zveličím, ale všehovšudy je to, co tu píšu naprostá pravda. Matilda opravdu je uzurpátorský křiklounek, uřvaneček, vzteklounek a zapřisáhlý nespavec. Je asi všechno, co si duševně zdravé maminky přejí, aby jejich dítě nikdy nebylo. Stejně ho ale potom milují jako nic jiného na světě.

Matilda je narozená ve znamení Berana, navíc v přesně v půlce měsíce, tudíž je prý beran nejberanovitějsí. Nějak tuším, že všechno to, co jsme s ní za ten rok prožili, je pouhý začátek a bude se přiostřovat. Vůbec nepochybuji o tom, že Tilišák bude právě to dítě, které s sebou třískne v obchodě na zem a bude mlátit hlavou o podlahu, když jí nebudu chtít koupit čokoládu. Je dost pravděpodobné, že ona bude to dítě, které ostatním dětem na pískovišti vyrve z ruky každou hračku a naháže jim písek do očí. A je taky dost možné, že to bude právě ona, kdo naučí ostatní děti ve školce první sprostá slovíčka (ano, přiznávám, že mi doma často ujíždí, tudíž tohle bude zřejmě moje vina).

Svatosvatě ale přísahám, že i přes ten očistec, který tu s ní kolikrát přes den a v noci zažívám, bych ji nevyměnila za žádné jiné klidné a pohodové dítě. Protože mít doma vzteklého křiklounka přináší řadu skrytých výhod!

1. Vzteklé a umíněné děti vyrostou v silné osobnosti!

Ano, prý to tak je. Čím je dítě v dětství náročnější, o to silnější osobností v dospělosti bude. Je dokonce možné, že bude mít umělecké sklony. Každopádně počítejte s tím, že tohle dítě se s životem popere s bojovností pitbula a jen tak něco ho nepřeválcuje. Máte-li taky doma malé vzteklé uřvaňátko, tak buďte hrdí na to, že vychováváte budoucí vůdčí osobnost! Věřím, že Matilda se ve světě rozhodně neztratí! Bude mít určitě divokou cestovatelskou duši, spousty nápadů, ale také sakra vysoké požadavky. Vlastně je mi už teď trochu líto svého budoucího zetě. Hochu, asi to budou někdy galeje... ale neboj, život po jejím boku rozhodně nuda nebude!

2. Naučíte se hluboce prožívat každou volnou chvilku a konečně pochopíte co znamená jógové sousloví TADY A TEĎ

Většinu dne na vás křičí svoje požadavky, visí vám na noze, chce se pořád chovat a když není po jeho, tak se promění v jedno velké slzavé údolí? U nás normálka! Proto si ty chvilky ticha, kdy si třeba hraje nebo spí, střežte jako vzácný dar a prožijte je do poslední vteřiny. Znáte to - tady a teď! Jsou totiž i maminky, jejichž děti si dokáží hodiny samy hrát. Jo, prý takové děti fakt existují! Takové maminky mají pak pro sebe hromadu času. Můžou si přes den číst, sednout k počítači, vařit, uklízet nebo se i trochu nudit! Nudu na mateřské vy ale s uřvancem nikdy nepoznáte! Ty chvilky, kdy se váš křiklounek náhodou zabere do hraní s kostkami a vy o něm chvíli nevíte, jsou totiž tak vzácné a křehké, že když už nastanou, polije váš neskutečný pocit blaženosti! Takový pocit maminky normálních dětí nikdy nezažijí! A o hodně přicházejí. Kam se hrabe orgasmus! :-) Takže hlavně nedělejte tu začátečnickou chybu a když si vaše díte SAMO hraje, v žádném případě na něho nemluvte! Žádné: "Jé, ty máš kostičky, no vidíš, jak ti to jde!" V tu chvíli totiž křiklounek ze své koncentrace pravděpodobně vypadne a opět se vrhne po vás. A vaše chvilka pohody je v pr...! Prožijte si tu chvilku, kdy po vás dítě nic nechce, až do poslední kapky. Nikdy nevíte, kdy se zase bude opakovat.

3. Umrčené dítě vás změní v kreativní mašinu!

Hodnému dítěti prostě dáte kostičky nebo Duplo. V případě, že se vám opravdu nic nechce, tak pustíte pohádku a je klid. Jenže tohle na uřvanečky neplatí. To je zábava tak na tři minuty, pokud tomu budou vůbec věnovat nějakou pozornost. Jsou to přece malí vůdčí géniové! Abyste docílili aspoň mírného a chvilkového uspokojení vaše dítěte, budete se muset ponořit do hlubin své největší kreativnosti. To například znamená místo hraček vymýšlet stále nové a nové discovery baskets (to je prostě jakýkoli košík či krabička, kam naházíte různé předměty denní potřeby, kterými se dítě není schopné zabít a necháte ho věci objevovat, osahávat, olizovat...). Normálnímu dítěti vydrží taková hra s košíkem třeba hodinu. Náročnému dítěti za den vyrobíte takových košíků klidně deset. A protože inspirace co do nich dát dochází poměrně rychle, musíte být opravdu vynalézaví (hrst psích granulí v plechovce, špinavá ponožka, rola s izolepou, větev ze stromu, květináč, stará klika, kus látky, cokoli co rachtá...). Takže díky uřvanému dítěti se z člověka, který nápady nikdy nehýřil, stává záhy zapálený kreativec a žádný úhyn mozkových buněk na mateřské nehrozí!

4. Přestanete řešit zbytečnosti

Pamatujete dobu, kdy jste si donesli domů malého novorozenečka a jestřábím okem hlídali, aby na něj nikdo nesáhl neumytou rukou? Aby se ho nikdo neodvážil nosit v pozicích, které neschválila Kiedroňová? Aby se miminko náhodou nezakuckalo větším kouskem jablíčka nebo nestrčilo do pusy dudlík ze země? I já jsem na začátku jednou denně dezinfikovala všechny hračky a každou novou vyvařovala v hrnci. Čím je však dítě větší, uřvanější a náročnější, tím vaše nároky na hygienu a bezpečnost klesají. Já jsem nyní ve fázi, že když si Tilišák s něčím hraje a nemůže se tím zabít, otrávit, ani si nijak extra ublížit, tak je to v pořádku. Že okousává ovladač k televizi? Olizuje vysavač? Strká si do pusy psí kost? Žužle psí tenisák ze zahrady? Živí se na kousky roztrhanou stránkou z časopisu? Nadšeně se do sebe hází z podlahy drobky těžko říct od čeho? Pije ze psí misky? Snaží se vlézt do myčky na nádobí? Ochutnává na zahradě hlínu? Moje odvaha, co všechno Tilišandě dovolím dělat, se zvyšuje den ode dne, protože cokoli ji udrží na chvilku v klidu, to se pro mě v tu ránu stává baby-friendly aktivitou. A to, že občas olízne nebo spolkne nějakou nechutnost, se dá vždy omluvit tím, že si přece musí "budovat imunitu".

5. Stanete se skvělým vypravěčem i empatickým posluchačem

Koho baví poslouchat řeči typu: "Dneska naše Anička spala dopoledne tři hodiny, tak jsem si v klidu přečetla knížku a uháčkovala jí svetřík." Nebo "Pepíček si celé odpoledne hraje sám s vláčkem a já u toho vařím a občas mu jen podám mašinku." Když mi tohle nějaká kamarádka řekne, tak jí to samozřejmě ze srdce přeji a pogratuluji ji k super pohodovému a nenáročnému dítěti. Nicméně ji vlastně poslouchám jen napůl ucha zatímco mi v hlavě mezitím šrotuje, co všechno dneska ještě musím udělat, jak ji proboha zabavím až do večeře, jestli je vhodné dát do discovery basketu šrouby a pilník...

Zato, když si maminka podobného uřvance zoufale stěžuje na to, jak Matoušek prořval dvě třetiny noci kvůli zubu a během dne sebou vztekle mlátil o zem při oblékání, tak se s radostí živě zapojíte do konverzace! Nejenže horlivě vyzvídáte detaily a chcete vědět jak si s tím maminka poradila (abyste případně odkoukali něco co nevíte), ale snažíte se ji psychicky podpořit, možná poradíte co se osvědčilo nebo neosvědčilo vám a čas krásně plyne, protože jste na jedné vlně! Takhle vznikají pevná přátelství :)

6. Lidé vám budou soucitně dávat přednost!

A toho je potřeba využít! Ideální je jít se vzteklým batoletem nakupovat. Většina lidí, než aby ve frontě poslouchala šílený řev týraného paviána, tak vás raději pustí před sebe. Nebo se kvůli vám možná otevře nová pokladna. Ani u zubaře nečekáte! Stačí dojít s uřvaňátkem a z ordinace se jistě brzy ozve: "Teď vezmeme přednostně tu maminku s děťátkem."

7. Multitasking dovete k dokonalosti!

Kdo jiný by totiž dokázal držet v jedné ruce děcku u pusy ovocnou kapsičku a zároveň kapesníkem utírat z nového fusaku to, co kolem sebe vztekle vyprská? Do toho urputně hledat v tašce jiný druh jídla, který by momentálně toho dravce mohl lépe uspokojit? A během celé akce navíc broukat Holku modrookou jako meditační mantru a navenek se tvářit, jako že se vůbec nic neděje? A k tomu všemu si ještě v hlavě udělat poznámku ohledně těch skvělých bot z výlohy, co vám během křiklounova hysteráku padly do oka, ale nehrozí, že byste si je teď mohla jít zkusit? Řekněte mi, kdo dokáže zároveň smažit cibulku k obědu, setřásat dítě nalepené na noze, tančit přitom Elvise, aby se křiklounek usmál, zároveň mu podávat magnetky zvířátek z ledničky a přitom všem mít na telefonu brečící kamarádku, které děláte psychickou podporu, protože si po porodu pořád připadá strašně tlustá? Tohle dokážeme jen my!

8. Přestanete řešit co si o vás kdo myslí

Už se to fakt nedá vydržet? Tak to prostě nedržte a zařvěte si. Váš drahoušek si nebude pamatovat, že jste na něj v roce a půl v centru města křičela, ať už konečně sklapne nebo ho zmlátíte. A pokud vám to uleví, kašlete na to, co tomu řeknou lidi kolem. To je totiž další super dovednost maminek vzteklých umíněnců. Hodně rychle se naučí nevšímat si reakcí okolí a lidi kolem v hlavě zablokovat. Řve v autobusu? Řve ve frontě? Řve na úřadě? Řve v restauraci? Tak ať si řve, vy se tím už nejspíš nenecháte vykolejit, protože se umíte v hlavě přepnout do stavu autopilota, kdy se vlastně vůbec nic neobvyklého neděje. Tohle maminky hodných dětí nezvládnou. Když mají jejich hodné děti jednou za čas hlasitější výlev, tyto maminky samou hanbou vybíhají ze dveří, opouští frontu a vystupují z tramvají, aby počkaly, až se dítě zase uklidní. My tohle neděláme. My jsme houževnaté a díky vymakanému selektivnímu sluchu už ten řev vlastně ani kolikrát nevnímáme :)

9. Spolehlivá výmluva vždy po ruce!

Zvláště pokud vás už znají. Ráno se rozhodnete, že na návštěvu k tetě fakt dneska nemáte náladu? Stačí zvednout telefon a "víš, ona je dneska Matilda extrémně protivná, od rána jen řve a visí na mě, to bychom si ani nepopovídaly..." A je to! Kdo nás zná ví, že tento scénář je více než pravděpodobný a taky ví, že v těchto situacích opravdu není radno nám být poblíž. Matilda totiž disponuje hlasem podobným motorové pile a svým řevem dokáže prasknout bubínky či vyvolat migrénu (častá vlastní zkušenost).

10. Objevíte v životě nové cesty a nikdy v tom nebudete sama!

Kdo řekl, že mateřská je stereotyp? Kdyby mi někdo před rokem tvrdil, že budu psát blog o mateřství, tak se mu tak akorát vysměju. Cesta životem s uvztekaným dítětem může být nakonec mnohem zajímavější než ne zdá. Navíc brzy zjistíte, že v tom nejste sama! I když to vypadá, že kamarádky kolem vás mají samé katalogové pohodáře, není to tak. Stačí se rozhlédnout a určitě poznáte spousty žen, které jsou na tom podobně. Možná díky malým uřvancům vzniknou nová přátelství nebo se obnoví ta zapomenutá. A během toho se vypijí hektolitry kafe a vína. Maminky bezproblémových dětí často nemají tak silnou potřebu se socializovat s ostatními, ale my na rozdíl od nich prostě musíme. Ono totiž jet k někomu na návštěvu nebo zorganizovat playdate u vás doma často přinese velikánskou úlevou. Nároční umrčenci jsou totiž většinou silní extroverti a mají společnost jiných dětí rádi. Být pořád jen s mámou je prostě nuda.

Takže máte-li doma taky náročného, nespavého a ukřičeného potomka, tak vám gratuluji! Vlastně jste vyhráli takový malý hlasitý jackpot! A nebojte, s velkou pravděpodobností z toho jednou vyrostou a stanou se z nich úspěšní a protřelí dospěláci, kteří jistě budou vydělávat dost na to, aby nám zaplatili místo v nějakém hodně luxusním domově důchodců disponujícím kvalitním psychiatrem :)