Učící věž a monte deska

Jak jsem psala v minulém článku, na DIY věci a domácí tvořeníčko já moc šikovná nejsem. Vlastně si s bídou přišiju knoflík na kabátě, a i tohle je pro mě takové "tvořeníčko" na půl dne. Naštěstí, z nás dvou jsem tahle manuálně nezručná lama pouze já a muž je naopak velmi šikovný. On je taková symbióza zručného kutila a zároveň bádavého ajťáka. Protože vyrostl na dědině, tak umí vykopat základy domu, porýt zahradu, navrhnout a postavit zastřešenou pergolu (prý to umí, zatím čekám na výsledek "teprve" dva roky), podle youtube návodu opravit myčku nebo kotel a k tomu zašít psí pelech tak, že nepoznáte, že byl roztržený. Je opravdu neuvěřitelně šikovný a k dokonalosti mu v tomto směru chybí jen jedno. Rychlost :) On je takový živoucí důkaz toho vtipu: Já když se rozhodnu, že něco opravím, tak to opravím! A nemusíte mi to každých šest měsíců připomínat.

Následující výtvory jsou tedy jeho dílem. Nápady také samozřejmě nejsou z mojí hlavy. Mám kamarádku, která frčí v montessori a sleduje všelijaké blogy na toto téma a u ní se právě někdy inspiruji (konkrétně tuto věž našla na tomto blogu KLIK). Její muž tuto učící věž vyrobil jejich chlapečkovi už ve chvíli, kdy se začal stavět. Tilišanda si musela počkat až do svého roku a půl než se tahle slavnostní událost stala i u nás. Nakonec to muži zabralo jen jeden večer plus nákup materiálu. Moje půlroční připomínání a přemlouvání se tedy nakonec opravdu vyplatilo, jelikož je to opravdu super věc. Matilda mi při vaření nebo uklízení neustále visela na noze, což bylo dosti otravné. Teď si vyleze na věž a má hned výhled na to, co dělám nebo si vedle mě plácá něco svého. Občas na věži i svačí nebo si tam vleze jen tak a kouká, co by kde smetla dolů, protože to je přece největší zábava. Musím teď dávat sakra pozor, kam pokládám nože. Dokonce si sama věž dotlačí i do místa, kam chce zrovna vylézt.

Je to přitom taková maličkost a kolik nových podnětů jí to přinese! Mám pocit, že od té doby, co máme doma věž, tak vařím a peču častěji, protože nemusím z nohy setřepávat umrčené dítě a místo toho jí mám vedle sebe a "pomáhá mi" (= dělá binec, ale co už, hlavně, že neřve). Než jsme věž měli, tak jsem si ji dost často jen tak posadila na linku, ale to prostě není ono. Musíte dítě neustále hlídat a nemůžete se od něj skoro vzdálit. Věž je poměrně bezpečná, takže z ní nemůže vypadnout a během pár minut se do ní naučila krásně sama lézt a vylézat. Za mě je to naprosto parádní domácí vychytávka, která sice občas v kuchyni zavazí, ale využijete ji stoprocentně. A potřebujete k ní jen obyčejné Ikea schodky a trochu dřeva třeba z Hornbachu.

Druhá věc z domácí dílny už tak úspěšná není. Tuhle desku už máme doma několik měsíců a čekala jsem tedy z krakenidlovy strany větší nadšení. Nejvíce ji zajímá část z magnetkami, které neustále někam přendává a učí se na nich poznávat zvířata. Bohužel jsem tedy vybrala opravdu krásně malovaný magnetky z Agátina světa (KLIK), které ale mají papírový povrch a Tilišanda už jich většinu ožrala a zničila. Takže budu muset koupit nějaké obyčejné gumové nebo plastové. Ostatní "hračky" na desce ji nijak extra neuzaujaly, proto se snažím muže přemluvit, aby je vyměnil. To je totiž výhoda této hračky - můžete tam navrtat prakticky cokoli a obměňovat to postupně, jak to dítě přestane bavit. Pro starší děti jsou třeba super různé typy zámků, do kterých můžou zastrkávat různé tvary klíčů. Namontovat tam můžete opravdu úplně cokoli, od starého telefoního sluchátka, po různé provlékačky nebo třeba starou kalkulačku či různě barevná světýlka. Milion ispirací najdete na Pinterestu, když si zadáte "montessori board".

Tak koho jsem inspirovala k výrobě poměrně levného, ale zato originálního vánočního dárku? :)