Odpočítáváme dny...

...i minuty. Ač na jednu stranu trochu lišáčka přemlouvám, ať zůstane tam kde je alespoň do soboty, kdy se vrací z dovolené moje dula, tak si zároveň říkám, že mu do toho prostě nebudu kecat, protože se sama cítím už tak nějak připravená a teď je to jen na něm, kdy se rozhodne vykouknout. Dneska ráno jsem se staženým zadkem vlezla na váhu a kupodivu hlasitě zajásala. Nejenže jsem už poslední týdny nic nepřibrala, ale naopak mám víc jak kilo dole! To doufám svědčí o tom, že lišák je už opravdu "dopečený" a nepotřebuje nabírat víc. Anebo je to tím, že jsem se přestala tolik přežírat sladkým a jedu momentálně spíše na vlně jahody-rybíz-ředkvičky. Chuťovka, že? :) Každopádně to k dnešnímu 39.týdnu dělá váhový přírůstek dvanáct kilo, což je ve srovnání se sedmnácti, které jsem přibrala s Máťou, docela pohoda!

Co mě mrzí trochu víc jsou strie. S Matildou mi popraskala kůže kolem pupíku jen maličko a časem to nebylo už vůbec vidět. Teď se mi kolem pupíku rozlezlo docela ošklivé "fialové sluníčko", které mě dost trápí. Nevím, jestli je to tím, že tentokrát jde bříško opravdu hodně "do špičky", zatímco s krakeňátkem jsem byla tak nějak celá více "zavalitá", takže kůže u pupíku nebyla možná tolik namáhaná. Mažu se i piju opravdu hodně. Používám šípkový olej i olej od Weledy a snažím se vypít minimálně ty dva litry tekutin denně. Je to prostě daň za miminko a asi to mám i trochu v genech. Říkám si, že teď nemá smysl se tím trápit, ale stejně už jsem si už vygooglila v Brně nějakou kosmetickou kliniku, kde mají speciální mikrojehličkový laser, který prý dokáže strie zmenšit na minimum. Jakmile to půjde, hned tam naběhnu, protože čím jsou strie čerstvější, tím je prý výsledek lepší. Tak uvidíme...

Každý den piju čaj z maliníku, který má mít vliv na činnost hladkého svalstva v malé pánvi a může pozitivně ovlivnit a možná i zkrátit průběh porodu. Maliník mi docela chutná, jelikož mám obecně bylinkové čaje ráda. Piju ale také tzv. jaterní čaj od mé duly, který se má začít pít asi čtrnáct dní před porodem a snad by měl zamezit novorozenecké žloutence u miminka. Tenhle je čaj je jiný level, chutná asi jak vymáchané zpocené ponožky a mám co dělat, abych do sebe ten půl litrový hrnek za den dostala. Snad splní svůj účel a lišáček pak bude bez žloutenky. No a taky jsem oprášila aniball a můžu tedy říct, že tohle "cvičení" bych rozhodně "nejlepší zábavou večera" nenazvala. Snad se ale opět nenamáhám zbytečně a tentokrát bude mít tohle cvičení smysl...

Krom toho, že mám stále bloknutá esíčka na levé straně zad (tzv. křížo-kyčelní skloubení, což je zhruba ten přechod mezi zády a zadkem), je to fakt bolestivé a hlavně mě to strašně limituje ve veškeré aktivitě, tak se cítím celkem fajn. O to víc mě to štve, protože mít ta záda v pohodě, klidně si tu s krakeňátkem běhám po ulici, cvičím a zařizuji poslední věci a nákupy. Takhle ale trávíme většinu času na zahradě, abych Tilišandu nemusela nikde nahánět a měla ji v ohraničeném prostoru. A jsem opravdu upřímně vděčná za každou návštěvu, která nás z té rutiny na chvíli vytrhne a za každé hlídání od babiček. A nejvíce teda svému muži, který se snaží chodit z práce brzy a krakeňátko si na odpoledne přebírá.

Tak nám držte pěsti. Zítra nás čeká dvaatřicet stupňů a já jsem zrovna na poledne objednaná na monitor v porodnici. Po zvážení všech pro a proti jedu autem, protože bych se tam od zástavky tramvaje šourala půl dne. Tak snad mě nechytnou kontrakce za volantem :)