Mikulášek má rok

Mikeškova narozeninová oslava nedopadla úplně podle plánu. Protože je narozený na začátku července, kdy rodina mého bráchy odjíždí pravidelně pryč, bylo jasné, že budou na oslavě chybět. Nakonec chyběla i rodina mužovi sestry a tím pádem taky všichni sestřenky a bratránci, na které se Matilda tak těšila. Matilda totiž pár dní před plánovanou oslavu dostala z ničeho nic vysoké horečky, které trvaly několik dní, takže jsme děti raději nezvali, aby od ní náhodou nechytili nějakého bacila. Nakonec jsme se tedy sešly alespoň v malém počtu nás dospělých, tedy dvou babiček, jednoho dědy a tety, abychom toho našeho šmudlu trošku oslavili.

Matilda asi hodinu před příchodem hostů zvládla rychlou návštěvu dětské pohotovosti. Spadla z gauče a vzala to o konferenční stolek a já si byla jistá, že to bude na šití. Naštěstí nebylo...

Mikešek má tedy rok. Zvláštní, vždyť je to přece jen pár dní, co jsem se ho doma snažila vyhnat z břicha všemi možnými způsoby, až mi nakonec, o týden později, než bylo v plánu, v den upálení jana Husa, skončil ve tři ráno v náručí. A teď je to roční kluk, bystrý jako liška Bystrouška, zvědavý, vysmátý, neuvěřitelně tulivý, ušatý. Tedy, ušatý byl už v den narození. Taky to bylo to úplně první, čeho jsem si všimla, když mi ho podali. Každý o něm říká, že je neskutečně roztomilý, což můžu (samozřejmě naprosto objektivně) jen potvrdit. Nevím, jestli za to můžou ty jeho sloní ouška, věčně usměvavá pusa nebo velká hnědá kukadla. Bude z něj lamač, to je jasné. A věřím, že i ty jeho ušiska jednou přijdou nějaké kočce neuvěřitelně sexy :-)

Všichni říkají, že je veliký a tak to má být. Já mám ráda velké chlapy a Mikeš do přesně takového jednou vyroste. A já se těším, jak ho přitom budeme provázet.

S narozeninovými dárky jsme to pojali opravdu skromně. Dostal od něco málo na sebe, nějakého plyšáka, příspěvek na první botičky a jeden velký hlavní dárek - houpacího a jezdícího koníka Futu.

Tenhle koník je opravdu parádně vytuněná hračka. Jeho spodní část je oddělatelné houpací prkno, na kterém se vyblbnou i starší děti. Místo prkna nazujete na koníka kolečka a máte z něj odrážedlo (jehož malou nevýhodou tedy je, že nezatáčí). Takže máte vlastně tři hračky v jednom. A zdarma vám na něj vygravírují ještě jméno žokeje :)

Koníka máme z e-shopu Antonie a Ema. Je vyráběný u nás s láskou a zapálením lidmi, které jejich práce očividně baví. A dokud ho nezačnou kopírovat další výrobci, tak podobného jinde nenajdete. Je propracovaný do sebemenšího detailu a dokonce ho doma nemusíte válet na zemi, ale můžete si ho na speciální stojan pověsit na zeď. To jsme u nás ještě nestihli. Za mě je to prostě ideální a originální dárek k prvním narozeninám.