Jak na nákupy v second handu - tipy a triky pro lepší úlovky

V zahraničí tomu říkají thrifting nebo taky ethical shopping. Thrifting, protože rozhodně šetří vaši kapsu. Ethical, protože tímto způsobem méně zatěžujete životní prostředi. O čem je řeč? O nákupech z druhé ruky. Před dvěma lety jsem psala článek o mých nákupech na Vinted a internetových bazárcích (KLIK) a dnes bych na tohle téma ráda navázala. Jsou to asi dva roky, co jsem zjistila (převážně díky kamarádce, která je královnou sekáčů:), že nejen na děti se dají sehnat dobré kousky ze druhé ruky.

Za tu dobu se z občasného nakouknutí do brněnských sekáčů vytvořila svým způsobem závislost. Přehodnotila jsem svůj vztah k nakupování nového oblečení a jaký má vlastně pro mě smysl. Ze shopoholičky utrácející peníze převážne v HMku, Zaře, Tchibu a podobných řetezcích, se stal člověk, který už do těchto obchodů vleze minimálně. Proč? Protože mi tenhle nekonečný koloběh co měsíc nových trendů, kolekcí a nekonečné množství hader, které fast fashion produkuje, přestaly být nějak sympatické. Vadí mi povětšinou přemrštěné ceny za často velmi nekvalitní věci. Obrovská přemíra oblečení, která se na mě už ode dveří těchto obchodů valí, ve mně vyvolává klaustrofobní pocity. No a přiznejme si to, tyhle předražené kusy oblečení jsou vyráběny v nedůstojných podmínkách někde na druhém konci světa lidmi, na jejichž místě bychom opravdu sedět nechtěli... O etické rovině fast fashion teď ale psát nechci. Ta by vyšla na samostatný článek, k jehož napsání se já necítím dostatečně fundovaná.

Zůstanu tedy u sebe. Naprosto upřímně říkám, nebaví mě to. Nebaví mě jít do obchodu, z věšáku si jednoduše vzít tričko za tři stovky, kterých tam stejných visí desítky kusů, jít ho zaplatit a doma ho strčit do skříně. Najednou v tom nevidím ani smysl dobře utracených peněz a už vůbec necítím žádné uspokojení z... no, řekněme z lovu :) Žádný adrenalin, žádné nadšení z nečekaného objevení super kousku za pár kaček, který už někomu jinému připadal zbytečný, ale mně znovu přinese radost. Jít do sekáče a objevit zcela nenošené kvalitní a skvěle padnoucí džíny nebo pěknou jarní parku za kilo, tomu říkám dobrý a smysluplný kup.

Second handy se pro mě staly za poslední rok první volbou kam jít, když si chci pořídit něco na sebe. Z prvotní nejistoty a pocitu, že nemám na ty dobré kousky nos a nikdy nic pěkného neobjevím, se postupem času stal docela slušný grif. Málokdy už odejdu s prázdnou a musím přiznat, že se tyhle "adrenalinové nákupy" staly tak trošku mým hobby Což samořejmě není nic chvályhodného a já si dokola připomínám, že nakupování by nemělo být koníčkem, ale uspokojením nějakého nedostatku nebo potřeby. Takže se i v tomhle začínám krotit a nový rok je k takovému malému předsevzetí ideálním začátkem. Vyhlašuji si totiž takové "no buy" období. To znamená žádné zbytečné návštěvy sekáčů, pokud něco urgentně nepotřebuji. Žádné kupování stylem "Hm, sice to nepotřebuju, ale za kilo to tu přece nenechám..."

Protože jsem ale za poslední rok dovedla nákupy v second handu hodně blízko k dokonalosti, mám pro vás pár tipů jak být při těchto nákupech efektivní, rychlí a nedonést si domů kus flekatého hadru.

6 tipů jak dobře nakoupit v second handu:

1. Vytipujte si jen ty "lepší second handy" v okolí (ideálně ty, které maji nové zboží každý den)

V Brně je takových obchodů spousta a dost se liší kvalitou. Já pro sebe nakupuji pouze ve třech konkrétních obchodech, protože v těch ostatních se mi zdál poměr času stráveného přehrabováním a nalezením pěkného kousku nevyvážený. Raději sázím na jistotu. V Brně můžu doporučit second hand Genesis v Letmu, ale pouze ten, kde mají věci "vše za 99". Dalším obchodem, kam chodím, mám-li cestu kolem, je Genesis na České, ale opět pouze jeho vrchní část, kde je "vše za 99". Ve spodní části, kde je "vše za 49Kč" už ani nekoukám, i když věřím, že i tam můžete objevit pěkné kousky, máte-li na to čas a nervy. Posledním obchodem, kam ráda zajdu, je Textil House na rohu Poštovské. Tam mají kusy ceněné většinou jednotlivě. Když mají "novou kolekci", tak jsou ceny poměrně vysoké, nicméně narazíte i na top luxusní a značkové kousky za pár stovek. Postupně pak během měsíce ceny snižují. Tyhle obchody doplňují zboží několikrát za den a pořád tam vidíte prodavačky třídící velké pytle plné oblečení. Myslím, že mají dokonce stanovené, kolik pytlů musí za den stihnout vytřídit.

2. Oblečení vždy vyzkoušejte

Když vám něco padne do oka, raději si to hned házejte do košíku na vyzkoušení. Nejste v HMku, kde od stejného trička visí na věšáku několik kusů, takže se vám může stát, že vám hadřík někdo vyfoukne před nosem, než se rozmyslíte, zda ho půjdete zkusit. Když už jdete do kabinky, jděte tam prostě s plným košíkem věcí a zkuste třeba i ty kousky, které na první pohled nevypadají úplně zajímavě, ale třeba jsou od nějaké u nás neznámé značky nebo návrháře. A zásadní je, když víte, že půjdete korzovat po sekáčích, připravte se na to už doma. Vezměte si boty, které se nemusí šněrovat a dobře se nazouvají. Místo riflí oblečte třeba legíny, přes které můžete zkoušet šaty a tuniky. Místo košile se spoustou knoflíků si vemte raději něco, co rychle přetáhnete přes hlavu.

3. Koukejte po "lepších" a neznámých značkách

Alespoň já to tak dělám. Když hledám například džíny a projíždím nekonečný věšák s kalhotami, jedu očima nejdříve po štítcích a beru jen ty "kvalitnější značky". To je pro mě například Levis, Lindex, Next, Sisley případně zahraniční značky, které mi nic neříkají, ale vypadají zajímavě. Věci jako Esmara (Lidl), F&F, Kik, Pepco, Taly Weijl nebo od vietnamců (Xianh a podobně) rovnou přeskakuji. Když už totiž nakupuji z druhé ruky, chci si domů odnést oblečení, které je opravdu dobré kvality. Prostě takové třešničky na dortu za pusu. Úplně nejraději mám právě značky, které mi nic neřeknou. Díky tomu jsem třeba nedávno objevila nádhernou červenou košili z biobavlny vyrobenou ve Švédsku.

4. Každý kousek si pečlivě prohlídněte na denním světle

I když vám věc sedí, nezapomeňte ji detailně prostudovat. U halenek a triček koukejte hlavně na podpaží a za krk, jestli tam nejsou mapy. Také na rukávy z vnitřní strany, kde se věci rychle ošoupají a vzniknou žmolky. Na okraje rukávů, jestli nejsou ušmudlané. Na vytahané nitky a povolené švy. U kalhot vždy kontrolujte na denním světle kolena, která nesmí být vybledlá nebo vytahaná a také, aby kalhoty nebyly ošoupané v rozkroku od sezení. U kabátů si zkontrolujte právě ta místa, kde se materiál nejvíce tře a vznikají žmolky. U svetrů zase vytahaná oka a vyplandané výstřihy nebo rukávy. Co se týče kontroly věcí, jsem v tom hodně poctivá a ještě se mi nestalo, že bych si domů odnesla něco, co by mělo nějakou závadu. Pravdou je, že jdu hodně po věcech, které vypadají nově, jsou minimálně nošené nebo mají dokonce ještě cenovku. Pokud jste manuálně šikovní, tak máte to štěstí, že si můžete případně sami doma upravit délku kalhot, které vám jinak dobře padnou, zašít roztrženou podšívku u jinak parádního kabátu nebo vyměnit knoflíky u saka. Pokud jste ale v tomto stejný "šikula" jako já, tak taky můžete dopadnout tak, že si pořídíte super sukni za pade, ale dvě stovky vás bude stát zkrácení u švadleny :)

5. Kontrolujte složení materiálu

Vyhýbám se umělinám, i kdyby se mi vzhledově kousek líbil sebevíc. Například takové ty poloprůhledné letní šifónové halenky, kterých jsou sekáče plné a rozhodně se v nich nechcete zpotit. Různé neprodyšné polyesterové materiály, ve kterých se nejen uvaříte, ale taky vám brzy zežmolkují. Kalhotám, které vůbec nepruží. Pozor taky na vlněné svetry, které někdy pořádně koušou, což přes dlouhý rukáv třeba nezjistíte a doma vás to může nepříjemně překvapit.

6. Co raději v second handu nekupovat

Tak to je asi jasné, spodní prádlo, plavky, pyžama, legíny... Někde ta hranice být musí :). Nemám ze sekáče zatím žádné boty. Pokud bych narazila na pohodlný pár nových bot, tak proč ne, ale to se mi zatím nestalo a vlastně po nich ani nekoukám. Stejně tak v sekáčích nekupuji funkční oblečení. Tím myslím softshellové věci, věci na běhání, termoprádlo a podobně, protože prostě nevím, v čem to bylo prané a jestli je ta funčnost ještě vůbec zachována. Na takové kousky si raději našetřím a koupím nové, protože mi potom vydrží několik let. Nepotřebuji každý rok novou softshellku, že.

Otevřeně přiznávám, nakupování v second handech mě hodně baví. Nikdy bych nevěřila, že mě tak chytne, a že když potom vejdu do HMka nebo Zary, vzdám to hned u prvního věšáku, protože tohle je prostě nuda a šeď a vytrácí se kouzlo z nečekaného úlovku za skvělou cenu. A taky nemám zapotřebí do těchto velkých společností investovat svoje peníze. Nezapoměňte, že když si takové Zara kalhoty koupíte v second handu, tak Zaru jako takovou už svými penězy nepodporujete. Ušetříte tak trochu životního prostředí a svoji peněženku. Pro mě osobně je nakupování v sekáči především jakási kombinace hry, adrenalinu, překvapení a radosti z nečekaného úlovku.

Věřím, že jsou lidé, kteří se ale při představě nosit použité oblečení otřepou a nikdy by si ho na sebe nevzali. Já s tím tedy problém nemám. Všechno jde vyprat, případně odnést do čistírny, vyvětrat. Navíc, dneska už v second handech ani necítíte takový ten podivný zatuchlý smrad, který si pamatuji z dětsví, když jsem náhodou do nějakého vešla. Věci jsou většinou v dobrém stavu a vlastně se mi nestalo, že bych narazila na nějakou fakt "jetou věc". A pokud chcete oblečení při praní pořádně vydezinfikovat, přidejte do pračky trošku octu. Kabáty můžete zase postříkat vodkou ve spreji, která je zbaví všech pachů.

Nakupování v sekáčích je ale zábava, která se může zvrhnout ve slušnou závislot, což u sebe už lehce pociťuji. Musela jsem si tudíž vyhlásit jakýsi stop stav, alespoň na pár měsíců. Přestože moje duše tíhne spíše k minimalismu, moje skříň stále přetéká oblečením. Stále tam mám kousky, které jsem si kdysi radostně koupila a pak je na sobě měla třeba dvakrát. A mít ve skříni oblečení, které nenosím, mi vadí. Sice směřuji spíše k tomu mít minimalistický šatník s navzájem kombinovatelnými kousky v jednoducých barvách a střizích, ale ve skutečnosti je zatím moje skříň jeden velký mišmaš.

Bude to pro mě výzva, ale docela se na tohle "no buy" období těším a jsem zvědavá jak dlouho mi to vydrží. Naštěstí chodím do centra poměrně málo, takže tahle sekáčová lákadla nemám prakticky na očích a ostatní obchody mě lákat přestaly už dávno. Na nejbližší dobu plánuji pouze dvě větší investice do svého šatníku. Tím bude nějaká opravdu kvalitní teplá, ideálně péřová bunda, která mi vydrží alespoň dalších pět let (mám v merku tuto KLIK) a nějaké opravdu teplé a nepromokavé boty do velké zimy, protože mně ve všem venku pořád mrznou nohy (možná tyto KLIK). Tyhle dvě velké "nesekáčové" položky si ještě dovolím a pak hodlám vydržet až do léta s tím co mám. V ideálním případě i rozprodám třeba přes Vinted to, co už nenosím, aby tyhle kousky dělaly radost někomu jinému (hubenějšímu).

A jak to máte s nákupy vy? Jsou vám second handy proti srsti a oblečení z druhé ruky byste na sebe nevzali? Zajímáte se o to, co dělá textilní průmysl s planetou a jak jsou ohodnoceni lidé, kteří pro nás tohle oblečení někde v Indii a Bangladéši šijí? Anebo máte prostě jen rádi trochu vzrušení při hledání toho správného kousku za zlomek původní ceny? Pochlubte se nějakými svými top úlovky ze sekáčů či bazárků!